Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Specifika baletního prostředí jako rizikové faktory pro rozvoj poruch příjmu potravy
Šimčáková, Markéta ; Vanek, Marián (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
1 ABSTRAKT Balet je rizikovým prostředím pro rozvoj poruch příjmu potravy. Příčiny zvýšeného výskytu těchto poruch dosud nejsou zcela jasné. Cílem práce bylo otestovat rizikové faktory, které jsou pro baletní prostředí specifické, a mohou s rozvojem poruch příjmu potravy u baletek souviset. Výzkumu se zúčastnilo 181 studentek tanečních konzervatoří v ČR. Formou dotazníků bylo hodnoceno abnormální jídelní chování a postoje a dále specifické faktory baletního prostředí, které u studentek mohou vyvolávat nespokojenost s tělem. Vysoké riziko přítomnosti poruch příjmu potravy dle testu EAT-26 bylo zjištěno u třetiny studentek. U všech jedenácti zkoumaných faktorů byla prokázána statisticky významná souvislost mezi faktorem a zvýšeným rizikem přítomnosti poruchy příjmu potravy. Studentky, u kterých příslušný faktor vyvolává nespokojenost s tělem, mají průměrné EAT-26 skóre vyšší než studentky, u kterých tento faktor nespokojenost s tělem nevyvolává. U nejvyššího počtu studentek vyvolávaly nespokojenost s tělem faktory Porovnávání své postavy s ostatními tanečníky, Baletní ideály a Zrcadla na sále. Devět z jedenácti faktorů vyvolávalo nespokojenost s tělem u více než poloviny studentek. Program prevence poruch příjmu potravy vytvořený speciálně pro taneční konzervatoře se tedy jeví jako žádoucí. KLÍČOVÁ SLOVA...
Sociálně pedagogická práce s rodinou dospívajícího problémového uživatele drog
Kovanda, Oto ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lorenzová, Jitka (oponent)
Tématem diplomové práce je rozbor prostředí ovlivňujícího mladistvé během jejich socializace, včetně popisu organizací a institucí, které mohou na mládež a jejich rodiče působit sociálně-pedagogicky v oblasti rizikového chování a při prevenci vzniku a rozvoje závislostí na omamných a psychotropních látkách. Teoretická část se zabývá sociálně- kulturními faktory a obzvláště rodinou, jako primární socializační institucí a sociálně- pedagogickým působením organizací na mládež a jejich rodiče v oblasti drogové prevence. Empirická část se zabývá tím, jakými způsoby rodiče mladistvých uživatelů drog předcházeli rizikovému chování svých dětí, odkud a jaké informace o drogové problematice čerpali, úrovní připravenosti rodičů na možné řešení vzniku a rozvoje závislosti potomků předtím, než problém vznikl. Dále kde rodiče vyhledali odbornou pomoc a jejich názor na kvalitu sociálně- pedagogické intervence pracovníků jednotlivých organizací formou narativní analýzy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.